Historie vývoje počítačových her (28.část - kapesní herní konzole)

Obsah

1. Historie vývoje počítačových her (28.část – kapesní herní konzole)

2. Mattel's Auto Race

3. Mattel's Fo­otball

4. Displeje z tekutých krystalů a jejich vliv na vývoj herních konzolí

5. Kapesní hry využívající displej se speciálně vytvarovanými segmenty

6. Univerzální herní konzole

7. Microvision

8. Emulace herní konzole Microvision

9. Odkazy na Internetu

1. Historie vývoje počítačových her (28.část – kapesní herní konzole)

Již v předchozích částech tohoto seriálu jsem se několikrát zmínil o existenci elektronických kapesních herních konzolí. Jedná se o doposud vyráběná a mnohdy i velmi populární elektronická zařízení vybavená většinou vlastní baterií či akumulátorem, zabudovaným displejem (v průběhu 35 let existence kapesních konzolí se používaly různé technologie displejů), zabudovaným audio systémem a taktéž zabudovaným ovladačem či ovladači – tlačítky, D-pady, dotykovými displeji atd. Zatímco až doposud popisované herní konzole byly většinou určeny pro připojení k běžnému televizoru (výjimku prozatím tvořila pouze herní konzole Vectrex), u kapesních herních konzolí se předpokládá, že budou používány samostatně a v prostředích, v nichž není možné „plnohodnotnou“ herní konzoli použít – typicky se kapesní herní konzole používají při cestování, v čekárnách, ve škole pod lavicí :-) atd. Podobně jako tomu bylo u osmibitových domácích herních konzolí, mají i kapesní konzole za sebou velmi dlouhou dobu vývoje, v jejímž průběhu došlo hned k několika zásadním technologickým inovacím.

Obrázek 1: Takto začal vývoj kapesních herních konzolí: digitální hra Mattel's Auto Race založená na zobrazení herní scény s využitím několika LED.
Zdroj: Wikipedia

První verze elektronických kapesních herních konzolí pocházely z poloviny sedmdesátých let minulého století a jejich technické parametry tomu odpovídají. Vzhledem k tomu, že možnosti LCD technologie byly teprve postupně objevovány, jsou první kapesní herní konzole vybaveny LED, s jejichž využitím se vykresluje herní scéna, která tak musela být velmi jednoduchá. Vizuální výstup byl většinou doplněn o piezoelektrický generátor zvukového signálu (piezoelektrický měnič známý mj. i z hodinek) a pro ovládání hry se používala tlačítka či různé přepínače. Posléze však společně s vývojem LCD došlo k náhradě LED právě za displeje z tekutých krystalů, což kromě menší spotřeby přineslo i možnost vykreslení herní scény s využitím prakticky libovolných tvarů (v našich končinách bylo důležité, že se kapesní hry s LCD začaly vyrábět i v SSSR, pravděpodobně nejznámější je hra Jen Počkej – IM-02). Taktéž se rozšiřovaly možnosti ovladačů, protože výrobci kapesních konzolí začali jednoduchá tlačítka nahrazovat či spíše doplňovat o takzvaný D-pad (joypad), malé joysticky, dotykové displeje atd. atd.

Obrázek 2: Kapesní herní konzole v současnosti: Nintendo 3DS s dvojicí barevných displejů, přičemž horní displej dokáže napodobit 3D obraz (je před něj zařazena fólie lámající světelné paprsky) a displej dolní je dotykový.

2. Mattel's Auto Race

Zcela první komerčně prodávanou digitální hrou (tj. vlastně specializovanou kapesní herní konzolí) bylo s velkou pravděpodobností elektronické zařízení nazvané Mattel's Auto Race. Tato digitální hra začala být prodávána na přelomu let 1976 a 1977, tj. v době, kdy nastala i první revoluce v oblasti herních konzolí připojovaných k televizoru (Magnavox Odyssey, Atari 2600 atd.). Hra Auto Race ještě pro zobrazení herní scény nepoužívala displeje z tekutých krystalů, ale pouze několik LED, které sloužily jak pro zobrazení ubíhajícího času (0 až 99 sekund), tak i pro jednoduché zobrazení automobilů jedoucích po třípruhové silnici. Úkolem hráče bylo dojet čtyřikrát k hornímu okraji obrazovky, a to v nastaveném čase 99 sekund. Pomocí dvou ovladačů přitom bylo možné řadit rychlost a přesunovat automobil do vybraného jízdního pruhu. Kromě velmi jednoduchého způsobu zobrazení – celá herní scéna byla složena z několika obdélníkových a kruhových LED (kruhové LED se používaly pravděpodobně pouze v některém z klonů) – měla tato digitální hra i zvukový výstup, ovšem taktéž velmi jednoduchý (pouhé pípání).

Obrázek 3: Obal od digitální hry Mattel's Auto Ra­ce.

Designérem této digitální hry byl George Klose a o její naprogramování se postaral Mark Lesser (s oběma pány se setkáme i v následující kapitole). Zajímavé je, že celý kód hry byl uložen v masce ROM o kapacitě pouhých 512 bajtů a že rychlost hry mohla být regulována trimrem. Namísto univerzálního mikroprocesoru byl využit čip původně určený do kapesních kalkulaček, jenž byl naprogramovaný ve společnosti Rockwell Microelectronics Division. Při výrobě těchto čipů se používala technologie MOS-FET; až později se u novějších digitálních her přešlo na CMOS. Tato digitální hra byla nabízena ve dvou variantách lišících se od sebe velikostí a tvarem obalu, nicméně elektronika se nezměnila. Kromě toho existovalo i několik neoficiálních klonů této kapesní hry, což je trend, s nímž jsme se již setkali například i u „skutečných“ osmibitových herních konzolí. I když se jednalo o velmi jednoduchou a současně i jednoúčelovou digitální hru, bylo toto zařízení po komerční stránce poměrně úspěšné a vedlo k tomu, že společnost Mattel začala prodávat i další podobné hry, zejména Mattel Football a taktéž Battlestar Galactica (velmi vzdáleně založená na stejně pojmenovaném televizním seriálu).

Obrázek 4: Další pohled na konzoli Mattel's Auto Ra­ce.

Užitečné odkazy související s digitální hrou Mattel's Auto Race:

1. Handheld Games: Mattel
   http://www.han­dheldmuseum.com/Mat­tel/index.html
2. Mattel's Auto Race
   http://www.han­dheldmuseum.com/Mat­tel/AutoRace.htm
3. Mattel Auto Race
   http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mat­tel_Auto_Race
4. Mattel: Trivia and stories
   http://www.han­dheldmuseum.com/Mat­tel/Trivia.htm

Obrázek 5: Detail displeje hry Auto Race.

3. Mattel's Fo­otball

Druhou kapesní hrou společnosti Mattel a současně i druhou kapesní hrou na světě je Football z roku 1977 (pro nás může být jméno této hry poněkud matoucí, protože se nejedná o klasický fotbal, ale o fotbal americký). Za vývojem této hry stáli George Klose a nově i Richard Chang, o naprogramování se opět postaral Mark Lesser. Z technologického hlediska má Football poměrně mnoho společného s předchozí kapesní hrou Auto Race, pravděpodobně je dokonce použit i podobný čip určený původně do kapesních kalkulátorů. Pro zobrazení herní scény – hřiště amerického fotbalu s hráči – se opět využívají obdélníkové LED. Zajímavé je, že se tato varianta amerického fotbalu hraje pouze na devíti polích (resp. na jedenácti polích, pokud započítáme i obě krajní koncové zóny), zatímco reálný americký fotbal se hraje na hřišti rozděleném do deseti (resp. do dvanácti) polí. Jednalo se o technické omezení použitého čipu a ROM, nikoli o omezení designérské, jak se původně spekulovalo.

Obrázek 6: Mattel's Football – originální verze hry.

Po komerční stránce se jednalo o velmi úspěšný produkt, protože se této kapesní hry prodalo v USA minimálně několik milionů kusů (celosvětově však mnohem více, ostatně to je taktéž jeden z důvodů, proč firma Mattel oslavila vznik této kapesní hry jejím novým vydáním v roce 2001, tj. po zhruba 25 letech). Původně se počítalo s tím, že se vyrobí a prodá zhruba půl milionu kusů této kapesní hry, čemuž odpovídalo i množství nakoupeného materiálu (čipů, LED, krabiček…). Ovšem na základě informací získaných z prvních týdnů prodeje se zdálo, že se nebude jednat o úspěšný projekt, proto se výroba zastavila po pouhých 100 000 kusech. Ukázalo se, že tento odhad nebyl správný (a to ani řádově), protože na začátku ledna už obchodní řetězce vyžadovaly 200×000 kusů za týden a v únoru dokonce 500 000 kusů za týden. Díky tomuto nečekanému úspěchu začala společnost Mattel vyrábět i další sportovní hry, například v USA velmi úspěšný Baseball a Hockey. Většina těchto kapesních her, včetně Footballu, se nakonec dočkala i své novější varianty s monochromatickým displejem z tekutých krystalů namísto LED.

Obrázek 7: Mattel's Football – nová varianta vybavená displejem z tekutých krystalů.

Užitečné odkazy související s digitální hrou Mattel's Foot­ball:

1. Football
   http://www.han­dhelden.com/mat­tel/Football.html
2. A History of Gaming Platforms: Mattel Intellivision
   http://www.ga­masutra.com/php-bin/news_index­.php?story=18518
3. Mighty Morphin' Battery-Powered Handheld Electronic Gaming Devices
   http://nickfro­myorku.wordpres­s.com/2011/03­/04/mighty-morphin'-battery-powered-handheld-electronic-gaming-devices/

Obrázek 8: Další podobná hra pocházející z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století: Mattel's Baseball.

4. Displeje z tekutých krystalů a jejich vliv na vývoj herních konzolí

Již v úvodní kapitole jsme se zmínili o tom, že první verze kapesních herních konzolí zobrazovaly herní scénu (většinou velmi jednoduchou) s využitím LED, ale posléze došlo k přechodu na displeje z tekutých krystalů; zpočátku na monochromatické pasivní displeje a později i na barevné displeje s pasivní i aktivní maticí (první kapesní herní konzolí s barevným displejem byl Atari Lynx, s nímž se ještě v tomto seriálu blíže seznámíme). Vývoj kapesních herních konzolí tak vlastně poměrně přesně kopíroval postupný vývoj kapesních kalkulaček nebo digitálních hodinek – všechny tři zmíněné typy elektronických zařízení byly totiž zpočátku vybaveny LED (u kalkulaček a hodinek se většinou skládaly do klasických sedmisegmentovek), ale prakticky ihned poté, co se vyvinula reálně využitelná technologie displejů z tekutých krystalů, můžeme vidět okamžitý přechod na technologii LCD: kalkulačky a hodinky s LED jsou tak dnes již poměrně vzácným sběratelským artiklem, podobně jako i kapesní herní konzole využívající tuto technologii.

Obrázek 9: Slavný kalkulátor HP-35 s RPN a displejem složeným z LED
(číslovka 35 v názvu značí počet tlačítek na kalkulačce).

Za vývojem reálně použitelných displejů z tekutých krystalů stál především George Heilmeier ze společnosti RCA a taktéž James Fergason (původně pracující pro Westinghouse Research Laboratories), který posléze založil vlastní firmu s názvem International Liquid Crystal Company, neboli ILIXCO (X v názvu společnosti je odvozeno o X-tal=crystal). James Fergason navázal na výzkumy provedené ve společnosti RCA a zabýval se především takzvaným TN-efektem (twisted nematic effect). Díky využití tohoto efektu se mu podařilo sestrojit monochromatický displej z tekutých krystalů, který měl velmi malou spotřebu elektrické energie (původní LCD firmy RSA totiž vyžadovaly velká napájecí napětí), dostatečně dlouhou životnost (ovlivňovanou jak technologií výroby, tak i vnějšími vlivy, především teplem a vlhkem) a navíc měl i relativně velký kontrast v porovnání s předchozími laboratorně testovanými displeji z tekutých krystalů.

Obrázek 10: Velmi jednoduchý mikropočítač Kosmos CP1 založený na mikrořadiči Intel 8048. I toto zařízení ještě využívá pro zobrazení sedmisegmentovky vytvořené z LED.

Díky displejům z tekutých krystalů, u nichž je zobrazení založené na TN-efektu bylo možné tuto technologii implementovat v přenosných zařízeních a není tak náhoda, že se první komerčně vyráběné LCD (psal se rok 1971) začaly používat v digitálních hodinkách a posléze i v kalkulačkách, měřicích přístrojích atd. Po dalším vylepšení výrobní technologie a prodloužení jejich životnosti se displeje zvětšovaly a současně i zlevňovaly až do té míry, že je mohli začít využívat i výrobci kapesních herních konzolí (displej již nebyl tím prvkem, který nejvíce ovlivnil cenu konzole). Přelomovým rokem v této oblasti elektroniky je rok 1977, kdy se již vyrábělo více zařízení s displeji z tekutých krystalů než zařízení s LED (zde jsou myšlena především ta elektronická zařízení, která zobrazovala větší množství informací – například čas; nejenom například to, že je zařízení připojeno k napájecími napětí atd. – tam mají LED své nezastupitelné místo dodnes).

Obrázek 11: Displej z tekutých krystalů připojený k mikrořadiči 8051. Na tomto typu displeje lze zobrazit dva textové řádky, přičemž na každém řádku je umístěno až 20 znaků, což je kupodivu dostačující pro velké množství aplikací, dokonce i pro některé hry (Space Invaders atd.).

Užitečné odkazy související s vývojem technologie displejů z tekutých krystalů:

1. Liquid Crystal Display – LCD
   http://inventor­s.about.com/od/lstar­tinventions/a/LCD­.htm
2. James Fergason
   http://www.in­vent.org/hall_of_fa­me/57.html
3. James Fergason invented an improved liquid crystal display
   http://inventi­on.smithsonian­.org/centerpi­eces/quartz/in­ventors/ferga­son.html
4. James Fergason
   http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ja­mes_Fergason
5. History of display technology
   http://en.wiki­pedia.org/wiki/Dis­play_examples

Obrázek 12: Připojení rastrového LCD s rozlišením 128×64 pixelů k osmibitovému mikrořadiči MCS-51.

5. Kapesní hry využívající displej se speciálně vytvarovanými segmenty

Společně s tím, jak se u kapesních herních konzolí začaly nahrazovat LED za modernější displeje z tekutých krystalů, se začaly prosazovat dvě varianty kapesních herních konzolí, což do značné míry souviselo s vlastnostmi LCD. Tyto displeje totiž mohly obsahovat elektrody prakticky libovolných tvarů, což konstruktérům konzolí umožňovalo vytvořit herní scénu nikoli z jednotlivých pixelů, ale přímo z vytvarovaných segmentů, z nichž se skládaly číslice (ukazatel dosaženého skóre či času), tvar samotného hráče, protivníci atd. Toto řešení mělo několik předností. Zobrazené tvary mohly být velmi detailní a navíc se na displeji zobrazovalo pouze několik desítek, výjimečně jen stovek segmentů, což znamenalo, že mikroprocesor mohl obnovovat obraz herní scény relativně snadno. Dobrým příkladem tohoto přístupu je známá hra „Jen počkej“ vyráběná mj. i v SSSR, jak jsme si již řekli v předchozích kapitolách. Hlavní postava – vlk – může být zobrazena v jedné ze šesti fází, které jsou složeny pouze ze šesti segmentů (postava vlevo/vpravo, packy nahoře/dole).

Obrázek 13: Příklad specializované herní konzole: slavná hra „Jen Počkej“ (IM-2).

Programátor musel reagovat na stisky tlačítek jednoduše – pouze vypnul segmenty odpovídající jedné fázi a naopak zapnul segmenty odpovídající fázi druhé, což je mnohem jednodušší a výpočetně méně náročnější, než překreslování rastrového obrazu. Na druhou stranu je zde na první pohled patrná i jedna dosti zásadní nevýhoda: na takto zkonstruovaném displeji bylo možné zobrazit pouze omezený počet her, a to většinou her založených na stejném principu (i když se najdou výjimky). Nicméně i přes uvedený nedostatek se tyto herní konzole (či kapesní hry) vyráběly po velmi dlouhou dobu a existovaly dokonce i varianty se dvěma displeji. Těmito konzolemi resp. elektro­nickými hrami se budeme podrobněji zabývat v navazujících částech tohoto seriálu.

6. Univerzální herní konzole

Vedle výše popsaných typů kapesních herních konzolí se samozřejmě začaly vyvíjet i herní konzole s klasickými rastrovými displeji, které však měly zpočátku velmi malé rozlišení omezené jak technikou výroby těchto displejů (jednalo se zpočátku o pasivní displeje), tak i výkonností mikroprocesorů používaných v těchto herních konzolích. První herní konzolí tohoto typu je zařízení Microvision, s nímž se seznámíme v následujících dvou kapitolách. Jednalo se o konzoli, která svým principem předběhla dobu, ovšem po technologické stránce se jednalo o dosti jednoduché zařízení. Komerční úspěch se dostavil až o mnoho let později, kdy společnost Nintendo představila revoluční Game Boy vybavený zpočátku monochromatickým displejem z tekutých krystalů, jehož rozlišení 160×144 pixelů již bylo dostatečné i pro prokreslení relativně složitých herních scén. Následovala varianta této konzole s barevným displejem, výrobky konkurenčních firem (již zmíněná konzole Atari Lynx) a relativně velké množství dalších konzolí vybavených buď jedním displejem, popř. dvojicí nad sebou umístěných displejů. Podrobnější informace si opět řekneme v některém z následujících částí seriálu.

Obrázek 14: Příklad univerzální herní konzole: Atari Lynx.

7. Microvision

První kapesní herní konzolí vybavenou displejem z tekutých krystalů, jenž umožňoval zobrazit rastrový obraz, byla herní konzole nazvaná Microvision. Jedná se o velmi zajímavé a přitom po konstrukční stránce dosti jednoduché zařízení, protože se vlastní konzole vlastně skládala pouze z displeje, napájecí části a ovladače (několika tlačítek). Veškeré další elektronické součástky, zejména mikroprocesor, paměť RAM i paměť ROM, nebyly umístěny přímo na konzoli, ale musely být součástí cartridge se hrou. To je velmi neobvyklé řešení, které alespoň teoreticky umožňovalo velkou variabilitu, jenž byla dokonce využita, protože původní cartridge obsahovaly buď osmibitový mikroprocesor Intel 8021 (přesněji řečeno se jednalo o mikrořadič, konkrétně o variantu čipu 8048) nebo čtyřbitový mikrořadič TMS 1100 určený původně do kalkulaček. Oba tyto čipy již obsahovaly paměť RAM (pouze osm bajtů, ale přece jen RAM), kterou stačilo doplnit čipem s ROM o kapacitě 1 kB nebo 2 kB.

Obrázek 15: Konzole Microvision.

Nejdůležitější součástí herní konzole Microvision je však bezesporu její grafická část. Displej z tekutých krystalů byl sice rastrový, ovšem jeho rozlišení pravděpodobně nikoho z dnešních čtenářů příliš nenadchne, protože dosahovalo pouhých 16×16 pixelů (navíc bez možnosti použití více stupňů šedi). Pixely tedy byly ve skutečnosti představovány poměrně velkými čtverci, nicméně i přesto se jednalo o určitý krok vpřed, protože herní scéna mohla být velmi variabilní (ono 2²⁵⁶ možných kombinací není úplně malé číslo :-). Toho samozřejmě využili i výrobci her, protože her určených pro Microvision vzniklo přibližně 15, což sice není nijak vysoké číslo, ale musíme si uvědomit, že se jedná o konzoli z roku 1979. Jedním z problémů, s nimiž se musí vyrovnat současní majitelé těchto konzolí, je především malá životnost použitého displeje, který postupně tmavne, což je ovšem i problém provázející některé první digitálky, které jsou taktéž sběratelským artiklem.

Obrázek 16: Hra pro simulátor konzole Microvision: Blockbuster.

Užitečné odkazy související s herní konzolí Microvision:

1. Milton Bradley Microvision (U.S.) (1979, LCD, 9 Volt (1 or 2), Model# 4952)
   http://www.han­dheldmuseum.com/MB/u­VUS.htm

Obrázek 17: Hra pro simulátor konzole Microvision: Bowling simulator.

8. Emulace herní konzole Microvision

Vzhledem k tomu, že herní konzole Microvision vlastně přímo neobsahuje mikroprocesor a současně pro tuto konzoli vznikly necelé dvě desítky her, neexistuje velké množství vývojářů ochotných a schopných vytvořit skutečný emulátor této konzole. Byl ovšem vytvořen simulátor několika her původně určených pro tuto konzoli, který je dostupný na stránce http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­SimProject.htm. Zajímavé je, že tento simulátor je napsaný v JavaScriptu, což ale vlastně není až tak překvapivé, protože dnešní počítače a skriptovací enginy evidentně nemají problém s manipulací s rastrovým „obrazem“ o rozlišení pouhých 16×16 pixelů. Po přechodu na výše uvedenou stránku si můžete zvolit jednu z již naprogramovaných her, která se spustí přímo v prohlížeči a navíc se napodobí i krytka cartridge, která se připevňovala přímo na konzoli a částečně taktéž přes displej.

Obrázek 18: Hra pro simulátor konzole Microvision: Phaser Strike.

Odkaz na simulátor i hry v něm vytvořené:

1. The Microvision Simulation Project
   http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­SimProject.htm
2. Microvision game: Blockbuster
   http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­BlockSim.htm
3. Microvision game: Bowling
   http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­BowlSim.htm
4. Microvision game: Pinball
   http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­PinSim.htm
5. Microvision game: Vegas Slots
   http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/MicroS­lotsSim.htm
6. Microvision game: Phaser Strike
   http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/MicroP­haserSim.htm
7. Microvision game: Sea Duel
   http://home.com­cast.net/~eichler2/mi­crovision/Micro­SeaSim.htm

Obrázek 19: Hra pro simulátor konzole Microvision: Pinball.

Obrázek 20: Hra pro simulátor konzole Microvision: Sea Duel.

Obrázek 21: Hra pro simulátor konzole Microvision: Vegas Slots.

9. Odkazy na Internetu

1. The Atari 7800 Page
   http://www.ata­ri7800.org/
2. Schéma zapojení herní konzole Atari 7800
   http://www.ata­ri7800.org/sche­matic.htm
3. Emulátory Atari 7800 a dalších počítačů a konzolí firmy Atari
   http://www.ata­riportal.cz/sta­tic_emulace.php
4. Atari 7800 (Wikipedia EN)
   http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_7800
5. Atari 7800 ROMs
   http://www.ata­riage.com/sys­tem_items.html?Sys­temID=7800&Item­TypeID=ROM
6. Sega Master System Hardware
   http://www.smspo­wer.org/Develop­ment/Documents
7. SMS/GG hardware notes
   http://www.smspo­wer.org/upload­s/Development/smstech-20021112.txt?sid=28c­370e1fcac51d5774319979bf­96f4c
8. Sega Master System Museum
   http://alexkid­d.com/
9. Jadeite's Sega Master System Museum
   http://rp_gamer­.tripod.com/SMS/1­.html
10. YM2414 FM Operator Type-LL (OPLL) Application Manual
    http://www.smspo­wer.org/maxim/Do­cuments/YM2413Ap­plicationManu­al?sid=28c370e1fcac51d57­74319979bf96f4c
11. Sega Master System (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Se­ga_Master_Sys­tem
12. Sega Card (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Se­ga_Card
13. Sega Master System VDP documentation
    http://www.smspo­wer.org/upload­s/Development/msvdp-20021112.txt?sid=28c­370e1fcac51d5774319979bf­96f4c
14. bee – The Multi-Console Emulator
    http://www.the­beehive.ws/
15. Sega Retro: H.E.R.O.
    http://segare­tro.org/H.E.R­.O.
16. Sega Retro: The Castle
    http://segare­tro.org/The_Cas­tle
17. Sega Retro: Star Force
    http://segare­tro.org/Star_For­ce
18. Sega Retro: Girl's Garden
    http://segare­tro.org/Girl's_Gar­den
19. Sega Retro: The Black Onyx
    http://segare­tro.org/The_Blac­k_Onyx
20. Catalog of non-gaming Vectrex demos
    http://vectrex­.wikia.com/wi­ki/Catalog_of_non-gaming_Vectrex_de­mos
21. Nebula Commander
    http://www.clas­sicgamecreati­ons.com/nebula­.html
22. ParaJVE – Parabellum's Java Vectrex Emulator, version 0.7.0
    http://www.vec­trex.fr/ParaJ­VE/
23. Vectrex System History – The Mini Arcade
    http://vectrex­museum.com/vec­trexhistory.php
24. GCE Vectrex: unique system, unique subculture. Part 2. Unique subculture
    http://lady-eklipse.livejou­rnal.com/
25. Novinky.org: PSPVE v1.0.2 (Emulátor konzole Vectrex)
    http://psp.no­vinky.org/view­.php?cisloclan­ku=2008060010
26. 3 Generations of Game Machine Architecture
    http://www.ata­riarchives.or­g/dev/CGEXPO99­.html
27. Atari 5200
    http://www.ata­riage.com/sof­tware_search.html?Sys­temID=5200
28. Atari 5200 Hardware and Accessories
    http://www.ata­riage.com/5200/ar­chives/hardwa­re.html
29. Atari 5200 Screenshots
    http://www.ata­riage.com/sys­tem_items.html?Sys­temID=5200&Item­TypeID=SCREEN­SHOT
30. History of video game consoles (second generation): Wikipedia
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/His­tory_of_video_ga­me_consoles_(se­cond_generati­on)
31. Atari 5200: Wikipedia
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_5200
32. 6502 – the first RISC µP
    http://ericcle­ver.com/6500/
33. The Video Game Console Library: Fairchild Channel F
    http://www.vi­deogameconsole­library.com/pg70-fairchild.htm
34. Jerry Lawson
    http://www.vin­tage.org/2006/ma­in/bio.php?id=1586
35. Fairchild Semiconductor F8
    http://www.nyx­.net/~lturner/pu­blic_html/F8_in­s.html
36. Fairchild Channel F 101: A Beginner's Guide
    http://www.rac­ketboy.com/re­tro/fairchild-channel-f-101-a-beginners-guide
37. Lowell O. Turner: This old microprocessor
    http://www.nyx­.net/~lturner/pu­blic_html/OldCPU­.html
38. VC&G Interview: Jerry Lawson, Black Video Game Pioneer
    http://www.vin­tagecomputing­.com/index.php/ar­chives/545
39. Fairchild Channel F
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Fa­irchild_Channel_F
40. The Great CPU List Part II: Fairchild F8, Register windows
    http://jbayko­.sasktelwebsi­te.net/cpu2.html#Sec2Par­t2
41. Fairchild F8
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Fa­irchild_F8
42. 6+ Nostalgic Emulators For Vintage Video Gaming Enthusiasts (1972–1980)
    http://www.ma­keuseof.com/tag/6-nostalgic-emulators-vintage-video-gaming-enthusiasts-19721980/
43. Channel F
    http://www.gi­antbomb.com/chan­nel-f/60–66/
44. MESS Wiki
    http://www.mes­s.org/
45. O2 Homepage
    http://www.the-nextlevel.com/o­dyssey2/
46. Magnavox Odyssey2 (1978), Philips Videopac G7000 / C52 (1979)
    http://www.mes­s.org/sysinfo:o­dyssey2
47. The Video Game Critic's Odyssey 2 Reviews
    http://videoga­mecritic.net/od­d.htm
48. Computer Closet Collection: Magnavox Odyssey²
    http://www.com­putercloset.or­g/MagnavoxOdys­sey2.htm
49. PHILIPS Videopac C52
    http://old-computers.com/mu­seum/computer­.asp?c=1060
50. O2 Tech. Manual V.1.1 (PDF dokument)
    http://www.ata­rihq.com/danb/fi­les/o2doc.pdf
51. Magnavox Odyssey²
    http://www.game-machines.com/con­soles/odyssey2­.php
52. Magnavox Odyssey² (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/O­dyssey₂
53. Magnavox Odyssey² Games (Wikipedia EN)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Lis­t_of_Videopac_ga­mes
54. The FPGA Videopac Project
    http://www.fpga­arcade.com/vi­deopac.htm
55. Last minute addition: Odyssey 2 (P824×) VDC chip!
    http://ploguechip­sounds.blogspot­.com/2009/10/last-minute-addition-odyssey-2-p824×.html
56. Space Invaders (Killer List of Video Games)
    http://www.arcade-museum.com/ga­me_detail.php?ga­me_id=9662
57. Spy Hunter (Killer List of Video Games)
    http://www.arcade-museum.com/ga­me_detail.php?ga­me_id=9742
58. Spy Hunter (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Spy_Hun­ter
59. DP Interviews … Bob Whitehead
    http://www.di­gitpress.com/li­brary/intervi­ews/interview_bob_whi­tehead.html
60. Atari Age: Video Chess
    http://www.ata­riage.com/sof­tware_page.html?Sof­twareID=1429
61. Moby Games: Video Chess
    http://www.mo­bygames.com/ga­me/video-chess
62. Wikipedia: Video Chess
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Vi­deo_Chess
63. The Video Game Critic's Atari 2600 Reviews A
    http://videoga­mecritic.net/2600a­a.htm
64. Classic gaming: Atari 2600 – Bezerk
    http://classic­gaming.gamespy­.com/View.php?vi­ew=GameMuseum­.Detail&id=13
65. Classic gaming: Atari 2600 – E.T. the Extra-Terrestrial
    http://classic­gaming.gamespy­.com/View.php?vi­ew=GameMuseum­.Detail&id=290
66. The Video Game Critic's Reviews With „ET“ Icon
    http://videoga­mecritic.net/i­con_ET.htm
67. Atari 2600 ROMs
    http://www.ata­riage.com/sys­tem_items.html?Sys­temID=2600&Item­TypeID=ROM
68. Atari 2600 ROMs – #, A through E (582K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_A-E.zip
69. Atari 2600 ROMs – F through J (298K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_F-J.zip
70. Atari 2600 ROMs – K through P (432K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_K-P.zip
71. Atari 2600 ROMs – Q through S (539K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_Q-S.zip
72. Atari 2600 ROMs – T through Z (260K)
    http://www.ata­riage.com/2600/e­mulation/RomPac­ks/Atari2600_T-Z.zip
73. Top 10 Best-Selling Atari 2600 Games
    http://retro.ig­n.com/articles/903/903­024p1.html
74. Top 100 Games Hits (past week) Atari 2600 VCS
    http://www.ata­rimania.com/top-atari-atari-2600-vcs-_G₂_7.html
75. Visitor Top 25 Total Downloads
    http://www.ata­rimania.com/pge­mainsoft.awp?ty­pe=G&system=2
76. Atari 2600 FAQ
    http://www.ata­riage.com/2600/fa­q/index.html
77. Atari 2600 Consoles and Clones
    http://www.ata­riage.com/2600/ar­chives/consoles­.html
78. Atari 2600 Programming (odkazy)
    http://www.ata­riage.com/2600/pr­ogramming/index­.html
79. Design case history: the Atari Video Computer System
    http://www.ata­riage.com/2600/ar­chives/design_ca­se.html?Syste­mID=2600
80. Atari 2600 (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/A­tari_2600
81. Schémata zapojení Atari 2600 (překresleno)
    http://www.ata­riage.com/2600/ar­chives/schema­tics_pal/index­.html
82. Schémata zapojení Atari 2600 (skeny původních schémat)
    http://www.vin­tagegamingandmo­re.com/atari-2600-schematics
83. Adventure for the Atari 2600 Video Game Console by Warren Robinett
    http://www.wa­rrenrobinett.com/ad­venture/index­.html
84. Mapa hry Adventure
    http://www.wa­rrenrobinett.com/ad­venture/adv-map1.gif
85. Jay Glenn Miner Interview Pasadena, September 1992
    http://www.ra­bayjr.com/jay_mi­ner.htm
86. Magnavox and the Odyssey systems
    http://www.pong-story.com/odys­sey_other.htm
87. Magnavox Odyssey First home video game console
    http://www.pong-story.com/odys­sey.htm
88. The Odyssey in France
    http://www.pong-story.com/ody­pubfr.htm
89. Magnavox Odyssey at old-computers.org
    http://www.old-computers.com/mu­seum/photos.as­p?t=1&c=883&st=2
90. Magnavox Odyssey Series (Wikipedia)
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Mag­navox_Odyssey_Se­ries
91. MAGNAVOX ODYSSEY (1971)
    http://balduin­.wordpress.com/2007/10­/15/magnavox-odyssey-1971/
92. Magnavox Odyssey FAQ
    http://www.pong-story.com/o1faq­.txt
93. Richard Hewison – Level 9: Past masters of the adventure game
    http://www.sin­clairlair.co.uk/le­vel9.htm
94. Level 9 Computing
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Le­vel₉
95. Worm in Paradise – Level 9 (CZ recenze)
    http://sincla­irzxspectrum.cz/sof­tware/recenze/wor­m_in_paradise­.php
96. World of Spectrum: Jewels of Darkness
    http://www.wor­ldofspectrum.or­g/infoseekid.cgi?id=0011­293
97. World of Spectrum: Hry společnosti Level 9
    http://www.wor­ldofspectrum.or­g/infoseekpub­.cgi?regexp=^Le­vel+9+Computin­g+Ltd$&loadpic­s=1
98. Adventure International
    http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ad­venture_Inter­national
99. Stránky o firmě Infocom a jejích hrách
    http://www.csd­.uwo.ca/Infocom/
100. atari.fandal.cz
     http://atari.fan­dal.cz/games.php
101. Zork I: The Great Underground Empire (Moby games)
     http://www.mo­bygames.com/ga­me/dos/zork-the-great-underground-empire/review­s/reviewerId,4465/
102. Zork I (Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Zor­k_I
103. Zork I Walkthrough
     http://www.ga­mefaqs.com/pc/5644­46-zork-i/faqs
104. Zork I: The Great Underground Empire
     http://www.csd­.uwo.ca/Infocom/zor­k1.html
105. Zork II: The Wizard of Frobozz (Moby games)
     http://www.mo­bygames.com/ga­me/dos/zork-ii-the-wizard-of-frobozz
106. Zork II (Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Zor­k_II
107. Zork II: The Wizard of Frobozz
     http://www.csd­.uwo.ca/Infocom/zor­k2.html
108. Zork III: The Dungeon Master (Moby games)
     http://www.mo­bygames.com/ga­me/zork-iii-the-dungeon-master
109. Zork III (Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Zor­k_III
110. SAGA – Scott Adams Grand Adventure
     http://www.msa­dams.com/index­.htm
111. Player 4 Stage 1: The Productivity Eaters
     http://www.the­doteaters.com/p4_sta­ge1.php
112. Textovky.cz – Textovkářův ráj
     http://www.tex­tovky.cz/
113. Scott Adams (game designer, Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Scot­t_Adams_(game_de­signer)
114. Interview with Scott Adams (Adventure Classic Gaming)
     http://www.ad­ventureclassic­gaming.com/in­dex.php/site/in­terviews/129/
115. Scott Adams game interpreter
     http://www.ifar­chive.org/inde­xes/if-archiveXscott-adamsXinterpre­ters.html
116. Ohlédnutí za herní historií: Textovky
     http://www.slu­necnice.cz/ti­py/ohlednuti-za-herni-historii-textovky/
117. BASIC Computer Games (published 1978) – Hammurabi
     http://atariar­chives.org/ba­sicgames/show­page.php?page=78
118. Hamurabi – zdrojový kód v BASICu
     http://www.dun­nington.u-net.com/public/ba­sicgames/HMRA­BI
119. Hamurabi (Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ha­murabi
120. Hammurabi naprogramovaný v JavaScriptu
     http://www.ham­murabigame.com/ham­murabi-game.php
121. Empire – hratelné demo (připojení přes telnet)
     http://198.212­.189.111/
122. Empire Classic (video game)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Em­pire_Classic_(com­puter_game)
123. Wolfpack empire (moderní verze hry Empire)
     http://www.wol­fpackempire.com/de­fault.htm
124. FOCAL (programming language, Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/FO­CAL_(programmin­g_language)
125. Forty Years of Lunar Lander
     http://techno­logizer.com/2009/07­/19/lunar-lander/
126. Category: Timelines of video games (Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ca­tegory:Timeli­nes_of_video_ga­mes
127. Dennis M. Ritchie – home page
     http://cm.bell-labs.com/who/dmr­/index.html
128. Space Travel: Exploring the solar system and the PDP-7
     http://cm.bell-labs.com/who/dmr­/spacetravel.html
129. Yes, A video game contributed to Unix Development
     http://people­.fas.harvard.e­du/~lib215/re­ference/histo­ry/spacetravel­.html
130. Space Travel (video game)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Spa­ce_Travel_(vi­deo_game)
131. Computer and Video Game History
     http://inventor­s.about.com/li­brary/inventor­s/blcomputer_vi­deogames.htm
132. OXO (Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/O­XO
133. Tennis for Two (Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ten­nis_for_Two
134. Who really invented the video game?
     http://www.ata­rimagazines.com/cva/v1n­1/inventedgames­.php
135. The Video Game Revolution
     http://www.pbs­.org/kcts/vide­ogamerevoluti­on/history/ti­meline.html
136. The First Video Game?
     http://www.bnl­.gov/bnlweb/his­tory/higinbot­ham.asp
137. První část schématu analogového „počítače“ se hrou Tennis for Two:
     http://www.bnl­.gov/bnlweb/his­tory/images/Vi­deogameSchema­tic1.jpg
138. Druhá část schématu analogového „počítače“ se hrou Tennis for Two:
     http://www.bnl­.gov/bnlweb/his­tory/images/Vi­deogameSchema­tic2.jpg
139. MUD (stránka jednoho z tvůrců hry)
     http://www.mud­.co.uk/richar­d/mud.htm
140. MUD1 (Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/MUD1
141. Text-based game (Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Text-based_game
142. Text mode games
     http://www.tex­tmodegames.com/
143. Why Text-Mode Games are Cool
     http://www.tex­tmodegames.com/ar­ticles/why-text-mode-games-are-cool.html
144. The Dragon Ate My Homework
     http://www.wi­red.com/wired/ar­chive/1.03/mud­s.html
145. Hunt the Wumpus
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Hun­t_the_Wumpus
146. A Brief History of „Rogue“
     http://www.wichman­.org/roguehis­tory.html
147. Rogue (video game) (Wikipedia)
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Ro­gue_(computer_ga­me)
148. Roguish Charm
     http://www.1up­.com/features/es­sential-50-rogue
149. Colossal Cave Adventure Map
     http://www.spi­tenet.com/cave/
150. Colossal Cave Adventure
     http://www.ric­kadams.org/ad­venture/
151. Here's where it all began…
     http://www.ric­kadams.org/ad­venture/a_his­tory.html
152. David Kinder's guide to Adventure downloads at the Interactive Fiction Archive
     http://www.ric­kadams.org/ad­venture/e_dow­nloads.html
153. Everything you ever wanted to know about …the magic word XYZZY
     http://www.ric­kadams.org/ad­venture/c_xyz­zy.html
154. Colossal Cave Adventure jako Java Applet
     http://www.as­trodragon.com/zplet/ad­vent.html
155. Colossal Cave Adventure
     http://en.wiki­pedia.org/wiki/Co­lossal_Cave_Ad­venture
156. iPod Adventure Game
     http://hamimi­ami.com/ipod/ad­venture/index­.html