Češi potřebují posílit svou konvenční obranu. A to rychle, říká jaderný expert

Když začala válka na Ukrajině, do veřejné debaty se začaly mnohem častěji promítat obavy, že svět znovu spěje k použití jaderných zbraní. Tyto diskuze pravidelně přiživuje sám ruský prezident Vladimir Putin, který se v tomto směru nebojí zastrašovat západní spojence. Opakovaně říká, že Rusko je na jadernou válku připravené.

Víře, že takový scénář nenastane, příliš nepomáhá ani to, že Rusko začátkem roku odmítlo návrh USA na obnovení rozhovorů o novém rámci kontroly jaderného zbrojení. Pozastavení účasti na poslední dosud fungující rusko-americké smlouvě, která jaderné zbraně reguluje, oznámil Putin již před více než rokem.

Co nastane, pokud nový pakt mezi mocnostmi nevznikne, popisuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor ze Stanfordovy univerzity Scott Sagan. „Byla by to obnova studené války, ve které by se obě strany snažily budovat a ani jedna z nich by si nebyla jistá, že už má dostatek,“ domnívá se americký expert, který do Česka přicestoval na sklonku března na konferenci Peace Research Center Prague.

V rozhovoru dále rozebírá čínské rozšiřování jaderného arzenálu nebo důsledky možného návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.

Jaká je pravděpodobnost, že konflikt na Ukrajině se promění v jaderný?

Nemyslím si, že někdo míru této pravděpodobnosti zná, neví to ani Vladimir Putin. Poté, co v únoru 2022 vtrhl na Ukrajinu, nechal uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, aby odradil od jakékoliv intervence vůči Rusku. V té době měly USA pravděpodobnost jejich užití za velmi nízkou, nenasvědčovaly tomu žádné výstražné aktivity.

Když se nad tím ostatně zamyslíme, tehdy k jejich použití nebyl důvod; šlo o začátek invaze a Putin očekával rychlý úspěch. To se ale radikálně změnilo v září a říjnu 2022, kdy Rusové ztratili mnoho území, které v předchozích měsících získali, a Putin ve svém projevu o anexi pohrozil nejen abstraktním užitím jaderných zbraní, ale zmínil, že v roce 1945 došlo k precedentu úspěšného použití jaderných zbraní k ukončení války. To lidi vyděsilo.

Přestože stále nedochází k rozsáhlým výstražným aktivitám v jaderné oblasti, podle amerických a britských zpravodajců už existují interní konverzace v ruské armádě, ve kterých se diskutuje o použití jaderných zbraní.

Po sečtení tohohle všeho jsou odhady amerických zpravodajských služeb – podle nedávné zprávy New York Times – 50:50.

Snažili se a snaží světoví lídři tomuto scénáři nějak zabránit?

Prezident Biden v reakci na to prohlásil, že použití jaderných zbraní Ruskem by pro Rusy mělo katastrofální následky. Vysocí představitelé USA pak soukromě předali varování svým ruským protějškům a i když nevíme, co přesně zaznělo, podle oficiálních zpráv měl jak Washington, tak i představitelé Británie či Francie hrozit rozsáhlou konvenční reakcí.

Ať už bylo řečeno cokoliv, předpokládá se, že to na Putina mělo určitý vliv. Podle mého názoru bychom si však měli dávat velký pozor, abychom nebyli samolibí, protože to někdy působí, jako by snad tato hrozba zmizela, ale ona tu stále je. Rusům se sice nyní poměrně daří, jakmile ale začnou prohrávat, tyto výhrůžky se mohou vrátit.

Musíme na to být připravení a musíme být připravení reagovat. Proto si myslím, že je důležité, aby NATO nadále pokračovalo ve své vojenské podpoře Ukrajiny, ale také ve vlastním konvenčním posilování. Protože pokud budeme v konfliktu s Ruskem a pokud použije jaderné zbraně, budou to právě naše konvenční síly, které budou nejdůležitější.

Myslíte, že válka na Ukrajině změnila to, jak se nyní svět na jaderné arzenály kouká?

Ano, myslím, že ano. Bylo tu ohledně nich tabu ve smyslu hlubokých etických zábran. Když jde o tabuizovaná témata, ani o nich nepřemýšlíte, jen víte, že byste to neměli dělat. Putin na ně svým vyhrožováním ale znovu upozornil veřejnost.

Jak vlastně vnímáte Čínu a její posilování jaderného arzenálu? Měli bychom se mít na pozoru?

Rozhodně. Čína se tradičně držela politiky „nepoužít jaderné zbraně jako první“ a měla velmi malý jaderný arzenál. Domnívám se ale, že s tím, jak roste jako ekonomická a politická mocnost ve světě, chce rozšiřovat i svůj jaderný arzenál – ne nutně z útočných důvodů, nýbrž proto, že chce zajistit, aby konkrétně Spojené státy nikdy nemohly provést úspěšný první úder, který by jejich jaderné síly mohl snížit.

Často se také mluví o možné čínské invazi na Tchaj-wan, která by v průběhu let mohla přijít. Někteří američtí odborníci tak přišli s myšlenkou, že čínské posilování jaderného arzenálu má vytvořit určité zaštítění, díky kterému by jejich armáda mohla Tchaj-wan napadnout a USA by pak reagovaly s menší pravděpodobností.

Osobně si nemyslím, že by se tohle stalo. USA by podle mého stejně odpověděly, i když by to zajisté vytyčilo nějaké hranice, jako je třeba neútočení na Čínu jadernými zbraněmi. To je ale poměrně dobrá věc (směje se). Z čínské perspektivy by pak myšlenka mohla být taková, že by se USA po počátečních bojích stáhly, jelikož by to bylo příliš nebezpečné.

Myslím, že se nacházíme v nebezpečném období, kdy někteří v USA chtějí posílit americké síly tak, aby se vyrovnaly Rusku a Číně. Pokud jich ale budou mít dost na to, aby se vyrovnali jim oběma, budou mít více než oni, což zbylým zemím dává důvod zbrojit. Závody v tříčlenném jaderném zbrojení ale nelze vyhrát a hlavně by se v nich ani nemělo závodit.

Rusko nedávno odmítlo obnovit rozhovory s USA ohledně nové smlouvy na kontrolu jaderných zbraní, která by měla nahradit New START, který za dva roky vyprší. Jaké jsou podle vás šance, že nová smlouva nevznikne?

Dlouhou dobu jsem si myslel, že takové šance nejsou, jelikož v zájmu USA i Ruska je, aby byly stanoveny limity. To hraniční datum se ovšem blíží a je třeba si uvědomit, že Putin někdy dělá hloupá rozhodnutí. Například to, jak reaguje na Spojené státy a jejich politiku vůči Ukrajině, podle mě není v zájmu Ruska.

Jedná podle svého rozmaru a měli bychom být opatrní, abychom si nemysleli, že je to ten nejgeniálnější stratég na světě, který si se Západem jen hraje. To, co udělal při invazi na Ukrajinu, ukazuje, že má schopnost dělat velmi špatná rozhodnutí, obklopit se lidmi, kteří mu říkají, co chce slyšet, a nechat velet spíše své instinkty než strategickou logiku.

Řekněme, že nová smlouva nevznikne. Co to pro nás bude znamenat? Během konference jste zmínil, že již dnes žijeme v nejnebezpečnějším období od dob studené války.

Znamenalo by to, že Rusko nebude omezováno, což by vedlo k většímu budování jejich jaderných sil a k tomu, že USA budou mít pocit, že to musí udělat také. Byla by to obnova studené války, ve které by se obě strany snažily budovat a ani jedna z nich by si nebyla jistá, že už má dostatek. Přidejte k tomu ještě Čínu a už jsme zase o úroveň výš. Stálo by to obrovské peníze a daleko bychom se nedostali.

Pozitivní je, že Číňané loni na podzim přistoupili k dohodě o alespoň velmi předběžných jednáních o kontrole zbrojení a na otevření některých vojenských kanálů. Alespoň nějaké rozhovory tak začaly. Dokud ale zuří válka, nemyslím si, že by se Putin a Biden sešli, aby jednali o zbraních.

V Bílém domě by ale brzy mohlo dojít ke střídání stráží. Jak bychom se v duchu mezinárodní bezpečnosti měli cítit ohledně možného návratu Donalda Trumpa?

Kdyby se Trump stal prezidentem, bylo by to podle mého názoru velmi destabilizující pro vztahy mezi USA a NATO a opravdu nebezpečné pro vztahy mezi USA a Ruskem. Trump si opakovaně stěžuje na Severoatlantickou alianci a jeho výroky proti ní jsou přinejmenším znepokojivé.

Pro mě to znamená, že NATO by mělo být znepokojeno a mělo by již nyní dělat, co je v jeho silách, aby zvýšilo výdaje na obranu, aby zvýšilo své konvenční schopnosti a aby zvýšilo svou pomoc Ukrajině. Právě tyto věci mu dají větší náskok, pokud Trump po případném zvolení udělá něco šíleného, jako je i vystoupení z Aliance.

Blahopřeji tak české vládě za to, co dělá pro Ukrajinu, myslím ale, že Češi i další státy potřebují udělat mnohem více pro posílení své konvenční obrany. A to rychle.