Joachim Gauck

Joachim Gauck
Joachim Gauck
	Joachim Gauck, 2016
11. prezident Spolkové republiky Německo
	Ve funkci:; 18. března 2012 – 18. března 2017
Kancléř	Angela Merkelová
Předchůdce	Christian Wulff
Nástupce	Frank-Walter Steinmeier
Poslanec Německého spolkového sněmu
	Ve funkci:; 3. října 1990 – 4. října 1990
Ředitel Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty Stasi
	Ve funkci:; 4. října 1990 – 10. října 2000
Narození	24. ledna 1940 (84 let) ; Rostock; Německá říše
Národnost	německá
Choť	Gerhild Gaucková; (sňatek 1959; odloučení 1991)
Partner(ka)	Daniela Schadtová (od 2000)
Rodiče	Wilhelm Joachim Gauck; Olga Gaucková
Děti	Christian; Martin; Gesine; Katharina
Profese	pastor, politik
Náboženství	luterán
Ocenění	medaile Theodora Heusse (1991); Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1995); Cena Hannah Arendtové (1997); Cena Cicero Rednerpreis (2000); Erich-Kästner-Preis (2001); … více na Wikidatech
Podpis
Commons	Joachim Gauck
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Joachim Gauck (* 24. ledna 1940 Rostock) je německý politik, který v letech 2012–2017 zastával úřad prezidenta Spolkové republiky Německo. Tento bývalý luterský pastor a kazatel proslul především svým bojem za občanská a základní lidská práva v dobách Německé demokratické republiky.

Život a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Do roku 2000[editovat | editovat zdroj]

Jako pastor působil v evangelických sborech v městě Lüssow (od roku 1967) a následně v rodném Rostocku, kde byl od roku 1971. V roce 1990 odešel na vlastní žádost z úřadu pastora, a to v souvislosti s nástupem do funkce veřejného činitele (viz níže).

Po znovusjednocení Německa působil v letech 1990 až 2000 jako ředitel Úřadu spolkového zmocněnce pro dokumenty dřívější tajné policie (Stasi), již v době jeho působení na tomto úřadě širokou veřejností zvaného „Gauckův úřad“ (Gauck-Behörde).^{[pozn. 1]}

Politická kariéra[editovat | editovat zdroj]

V roce 2010 kandidoval poprvé na úřad německého spolkového prezidenta, ale přes širokou podporu ze strany veřejnosti a politických stran (SPD a Svazu 90/Zelených) jej nevelkým rozdílem porazil Christian Wulff, kandidát vládní koalice. Po Wulffově rezignaci na prezidentský úřad v únoru 2012 se německá vláda shodla s opozicí, že na jeho místo bude navržen právě Joachim Gauck.

Spolkový prezident[editovat | editovat zdroj]

Do funkce spolkového prezidenta byl Gauck zvolen 18. března 2012 v prvním kole. Je prvním prezidentem Spolkové republiky, který pochází z bývalé NDR.

Jako první německý spolkový prezident navštívil v roce 2012 v rámci své oficiální návštěvy České republiky památník v Lidicích, což je pamětníky vyhlazení Lidic i českými politiky a veřejností vnímáno jako vstřícné gesto.^[zdroj⁠?] Ve dnech 5. až 7. května 2014 vykonal na pozvání prezidenta Miloše Zemana první státní návštěvu německého spolkového prezidenta v České republice od jejího vzniku.

V červnu 2016 oznámil Gauck ve svém úředním sídle, zámku Bellevue v Berlíně, že při volbách spolkového prezidenta v roce 2017 ve Spolkovém shromáždění (Bundesversammlung) nebude znova kandidovat.^[1]

Soukromý život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1959 se oženil s Gerhildou Radtkeovou, s níž má čtyři děti. Od roku 1991 žijí manželé odděleně. Od roku 2000 je jeho partnerkou německá novinářka Daniela Schadtová (nar. 1960).

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Stát	Název	Datum udělení
Belgie Belgie	velkokříž Řádu Leopolda	2016
Bulharsko Bulharsko	Řád Stará planina	2016
Česko Česko	Řád Bílého lva I. třídy s řetězem^[2]	2014
Estonsko Estonsko	Řád kříže země Panny Marie IV. třídy^[3]	2005, 2. února
Estonsko Estonsko	Řád kříže země Panny Marie I. třídy s řetězem^[4]	2013, 3. července
Francie Francie	velkokříž Řádu čestné legie	2013, 3. září
Island Island	velkokříž s řetězem Řádu islandského sokola	2013, 25. června
Itálie Itálie	velkokříž s řetězem Řádu zásluh o Italskou republiku^[5]	2013, 20. února
Litva Litva	velkokříž Řádu Vitolda Velikého se zlatým řetězem^[6]	2013, 2. července
Lucembursko Lucembursko	rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva	2012, 23. dubna
Malta Malta	Národní řád za zásluhy	2015, 29. dubna
Monako Monako	velkokříž Řádu svatého Karla^[7]	2012, 9. července
Německo Německo	záslužný kříž I. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo	1995
	velký záslužný řád s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo^[8]	2000
	velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo^[9]	2012
Nizozemsko Nizozemsko	velkokříž Řádu nizozemského lva^[10]	2017
Norsko Norsko	velkokříž Řádu svatého Olafa^[11]	2014, 11. června
Rumunsko Rumunsko	velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy	2016, 22. června
Slovensko Slovensko	Řád bílého dvojkříže I. třídy	2017, 27. března
Slovinsko Slovinsko	Řád za mimořádné zásluhy	2015
Spojené království Spojené království	čestný rytíř velkokříže Řádu lázně^[12]	2015, 25. června
Švédsko Švédsko	rytíř Řádu Serafínů	2016, 5. října

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

↑ Oficiálně se tento úřad jmenuje Bundesbeauftragter für die Unterlagen des Staatssicherheitsdienstes der ehemaligen Deutschen Demokratischen Republik.

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Bundespräsident: Gauck verzichtet auf zweite Amtszeit [online]. Der Spiegel, 2016-06-06 [cit. 2016-06-25]. Dostupné online. (německy)
↑ WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
↑ Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
↑ Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.
↑ N° 8077 du VENDREDI 13 JUILLET 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.839 du 9 juillet 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
↑ BStU - 2000. web.archive.org [online]. 2011-06-10 [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-10.
↑ www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / Reisen und Termine / Ankunft in Schloss Bellevue. www.bundespraesident.de [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.
↑ Nederland eert Duitse president Gauck met Grootkruis en eredoctoraat. nos.nl [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (nizozemsky)
↑ Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (norsky)
↑ Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Joachim Gauck
Galerie Joachim Gauck na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu Joachim Gauck na Wikimedia Commons
Osoba Joachim Gauck ve Wikicitátech

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Oficiálně se tento úřad jmenuje Bundesbeauftragter für die Unterlagen des Staatssicherheitsdienstes der ehemaligen Deutschen Demokratischen Republik.

[2] Bundespräsident: Gauck verzichtet auf zweite Amtszeit [online]. Der Spiegel, 2016-06-06 [cit. 2016-06-25]. Dostupné online. (německy)

[3] WWW.FG.CZ, 2015, FG Forrest, a s. Seznam vyznamenaných. Pražský hrad [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.

[4] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.

[5] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.

[6] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.

[7] Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-08.

[8] N° 8077 du VENDREDI 13 JUILLET 2012 * Ordonnance Souveraine n° 3.839 du 9 juillet 2012 portant élévation dans l’Ordre. www.legimonaco.mc [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.

[9] BStU - 2000. web.archive.org [online]. 2011-06-10 [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-06-10.

[10] www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / Reisen und Termine / Ankunft in Schloss Bellevue. www.bundespraesident.de [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online.

[11] Nederland eert Duitse president Gauck met Grootkruis en eredoctoraat. nos.nl [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (nizozemsky)

[12] Tildelinger av ordener og medaljer. www.kongehuset.no [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné online. (norsky)

[13] Archivovaná kopie. www.leighrayment.com [online]. [cit. 2019-09-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.

[pozn. 1]

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

Prezidenti Německa

Theodor Heuss FDP (1949–1959) • Heinrich Lübke CDU (1959–1969) • Gustav Heinemann SPD (1969–1974) • Walter Scheel FDP (1974–1979) • Karl Carstens CDU (1979–1984) • Richard von Weizsäcker CDU (1984–1994) • Roman Herzog CDU (1994–1999) • Johannes Rau SPD (1999–2004) • Horst Köhler CDU (2004–2010) • Christian Wulff CDU (2010–2012) • Joachim Gauck nestraník (2012–2017) • Frank-Walter Steinmeier SPD (od 2017)