Článek
Východní Čechy a Kladsko byly místem, které v 18. století normálnímu životu příliš nepřálo. Válka Marie Terezie s pruským králem Friedrichem přinesla do oblasti jen bídu a hlad, po kterých následovalo několik neúrodných let. Ani selské rebelie, dožadující se „Zlatého patentu“ údajně rušícím robotu, na klidu nepřidaly.
Byla nejmladší ze sedmi dětí tesaře Jana, který brzy zemřel. Matka musela prodat chalupu nejstaršímu a jedinému synovi. Sama s ostatními dětmi žila na výminku.
Ve vsi bydlela rodina Novotných, ke které pravidelně docházel z Dobrušky Jiří, synovec majitele Václava Novotného. Božena Němcová o něm psala, že „študýroval na kněze, ale místo toho z něho se stal tkadlec.“ Ale nejspíš to byla jen jedna z mnoha literárních fabulací autorky. Byl o sedm let starší než Magdalena a znali se od dětství. Dospívání prožil v Prusku, odkud v době své plnoletosti utekl před verbíři do Čech. Moc si tím nepomohl. Tady zase probíhalo verbování do vojny proti Turkům.
Dojemné loučení mladých lidí zaznamenala autorka v romantickém stylu: „Madlenko, pamatuj na mne, pozdravuj mámu a buďte tu zdrávi, musím tu chvíli pryč, sice mne chytí. Nebojte se o mne, já znám každou stezku a jistě se protluču do Kladska, kde se přece nějak ukryju.“
Ve skutečnosti koncem roku 1791 odešli do Kladska oba dva. Nejprve Jiří Novotný, který verbířům neunikl a byl přiřazen k pěchotnímu pluku hraběte Fridricha Wilhelma von Götzena. Brzy za ním odešla i Magdalena Čudová a 5. února roku 1792 je páter Josef Lauterbach oddal ve farním kostele v Josefově.
Jiří jako voják bydlel v pevnosti v kasárnách, Magdalena v domku ve městě. Tkala plátno a vykonávala různé služebné práce. Žádný luxus, ale ani žádná bída. Když se jim narodil druhý chlapec, relativní idylka novomanželům skončila. Jiřího pluk šel do války. A jeho žena i s dětmi, ho podle tehdejšího zvyku následovala.
Pruská armáda válčila kromě jiného i na území Polska, kde Jiří přišel o nohu a z armády byl propuštěn. Konečně mohli začít žít normálním rodinným životem. On tkal koberce a přikrývky, ona je prodávala a rodila děti. Bylo jich celkem devět, dospělosti se dožily čtyři. Jiří Novotný zemřel na tuberkulózu 17. května 1805. Bylo mu čtyřicet dva let.
Vdova Magdalena dál žila v Kladsku a živila se tkaním houní. Poslední dcera Johana Barbora Terezie se narodila jako pohrobek pět měsíců po smrti svého biologického otce. V této chvíli stopa vdovy Novotné, provdané Čudové na nějakou dobu mizí. Není jasné, jestli žila i s dětmi nadále v Kladsku, v Čechách nebo dokonce ve Vídni. Ale po létech se najednou objevila v Ratibořicích. Píše se rok 1825 a nejslavnější české babičce bylo pětapadesát let.
A tady začíná její druhý, literární život, vysněný a zapsaný vnučkou Barunkou.
Marie Magdalena Novotná-Čudová zemřela v 71 letech ve Vídni jako zcela nemajetná. Tělo bylo pohřbeno do společného hrobu určeného chudině.
Zdroje:
