Pan Graeme Davis sestavil roku 2019 sb�rku 26 anglo-americk�ch stra�ideln�ch pov�dek, prvn� zve�ejn�n�ch zhruba v letech 1810-1910. �esky vy�la kniha More Deadly Than the Malev p�ekladu Petry Johany Ponvar po��tkem roku 2022 pod titulem Kr�lovny hr�zy. O n�kter�ch zde p��tomn�ch d�m�ch dnes u� editor nedok�zal zjistit doslova ani �. Jin� bychom tu naopak ne�ekali. Ka�dop�dn� nen� zastoupen jedin� mu�. Zato �eny pov�dom�ch jmen: Mary Shelley, Edith Wharton, Edith Nesbit, Louisa Alcott, Harriet Stowe.

Mezi m�n� zn�m�mi objev�me Margaret Oliphant, Charlotte Gilman, Elizabeth Gaskell, Charlotte Riddell �i Mary Braddon.

Nejzn�m�j�� Mary Shelley (1797-1851) sepsala vedle Frankensteina (1817) i p�r dal��ch rom�n�. Zapomenut je historick�: Dobrodru�stv� Perkinse Warbecka (1830), ale p�ipom�n�na b�v� lidstvo devastuj�c� choroba (epidemie) v jej�m p��b�hu Posledn� �lov�k (1826). D�vno p�ed Kafkou stvo�ila i vlastn� Prom�nu (1830), kde je mlad�k lst� nucen p�ijmout t�lo ��belsk�ho sk�eta, aby se odnau�il p��e.

V modern� anglosask� antologii Mika Ashleyho Sv�dkyn� z�t�ka (2010, �esky 2015) u� byla nav�c p�ipomenuta dal�� pr�za Mary Shelley Smrteln� nesmrteln� (1834) - o elix�ru nesmrtelnosti. Na ten nev���m, av�ak nesmrtelnost si Mary vyslou�ila. Jako o spisovatelce si o n� nav�c lze myslet dosti pozitivn�ho. Psala prvn� sci-fi, p�edb�hla dobu. Ale citujme i programov�ho �editele Albatrosu Ond�eje M�llera: �Jej� milostn� pom�r se �enat�m b�sn�kem Percy Bysshe Shelleym, kdy� j� bylo pouh�ch �estn�ct, vyvolal skand�l, jen� je�t� zhor�ila skute�nost, �e spolu m�li d�ti. Dv�. Pobou�en� vyvolala i sebevra�da Shelleyho man�elky (1816), po n� se Mary a Percy vzali. Narodily se jim dv� d�ti, ale jen jeden ze �ty� jejich potomk� se do�il dosp�losti. Percy se nav�c utopil (1822) a Mary se nikdy znovu neprovdala, a� m�la n�kolik milostn�ch vztah�.�

Dal�� z kr�loven hr�zy Louisa May Alcott (1832-1888) byla za v�lky Severu s Jihem zdravotn� sestrou a zn�ma je co autorka bestselleru Mal� �eny (1869). T�ho� roku ale zve�ejnila pov�dku Ztraceni v pyramid� aneb Proklet� mumie, aby o necel� desetilet� nato zkusila zaprorokovat knihou Modern� Mefistofeles (1877). Alcottov� psala i ran� detektivky.

Dal�� z dam, piln� podporovatelka �podzemn� �eleznice� pro otroky Harriet Beecher Stowe (1811-1896) nesepsala jen Chaloupku str��ka Toma (1851), ale i biografii Byronovy choti, texty o spiritismu a �arod�jnictv� a ducha�sk� p��b�hy. Ve fin�le v�dy racion�ln� vysv�tlen�. Nejzn�m�j�� je Duch ve star�m ml�n�, ale Kr�lovny hr�zy zve�ej�uj� zda�ilej�� Ducha�skou historku Toma Toothacrea (1869).

Charlotte Perkins Gilman (1860-1935) byla v d�v��m v�ku vychov�v�na pr�v� pan� Stowe, tetou sv�ho otce. Za mu�e si vzala jist�ho Stetsona a v tot�ln� depresi po porodu napsala dnes u� klasickou �lutou tapetu (1892): opravdu d�sivou studii propukaj�c�ho ��lenstv�. Podruh� se pak provdala za sv�ho bratrance Houghtona Gilmana.

Vrak Kolumbov�ch sn� (Ivo Fencl)

Dodnes p�etiskov�na b�v� pov�dka Portr�t (1885) skotsk� autorky Margaret Oliphant Wilson (1828-1897), kter� jen do Blackwoodova magaz�nu vepsala v�c ne� 100 p��sp�vk�. Jej� cho� Frank Oliphant bohu�el podlehl tuberkul�ze (1859), autor�inu du�i v�ak deptaly i r�ny dal��. �mrt� d�t�. �ila v zoufalstv�, ale dodnes b�vaj� reeditov�ny kr�tk� jej� stra�ideln� p��b�hy Otev�en� dve�e �i Okno v knihovn�.

Helena Petrovna Blavatsk� (1831-1891) pat��, uznejme, do zcela jin�ho ranku. Asi trochu n�, ale snad n�m spole�nost nepokaz�. Beletrii se v�novala jen okrajov�. Napsala pov�dku Doup� �arod�jky (1920) a roku 1892 vydala soubor fantaskn�ch pr�z P��b�hy no�n�ch m�r. �esky vy�el roku 1924 a 2011 jako P��ern� pov�dky, respektive P��b�hy no�n�ch d�s�. Vzat je odsud p��b�h, kde je ponouk�n k p�izn�n� ponouk�n vrah: Jeskyn� ozv�n.

Nositelka ��du �estn� legie Edith Wharton (1862-1937) se ��astnila prvn� sv�tov� v�lky a sv�tu to dalo bestseller Bojuj�c� Francie. Za rom�n V�k nevinnosti (1920) obdr�ela roku 1921 Pulitzerovu cenu. Ale i ona je autorkou �ducha�in� v�. rafinovan� morbidn� V�vodkyn� na modlitb�ch (1900).

Klasi�ka d�tsk� literatury Edith Nesbit (1858-1924) se proslavila knihami jako D�ti �eleznice (1906, �esky v �prav� 1994), Dobrod�jov� (1901) a hlavn� P�t d�t� a To (1902, �esky 1999 jako P�t d�t� a sk��tek). Dohromady dala i �ty�i knihy hororov�ch pov�dek, kter� zahrnuj� t�eba bizarn� p��b�h Z mramoru a v �ivotn� velikosti �i Z�du�n� m�i (1892). Pr�zu T�et� elix�r (1908) najdete v Ashleyho antologii Sv�dkyn� temnot (origin�l 2009, �esky 2014) a P�t smysl� (1909) pr�v� v Kr�lovn�ch hr�zy. Jej� �modern� horor Fialov� auto se objevil v antologii Viktori�nsk� ducha�sk� historky, sestaven� Richardem Dalbym roku 1988, z n� vy�el �esky stejnojmenn� v�bor (2007). V Mlad� front�. M�m pocit, �e na to Ondra M�ller malinko ��rlil, no, a vid�te, Fronta je najednou sou��st� koncernu Albatros.

Rom�n Salome a hlava (1909) t�e autorky �e�� krajn� d�monick� vztah tituln�ch entit.

Edith Nesbit �ila navzdory dob� ve t�ech: s man�elem a nejlep�� p��telkyn�, jej� d�ti vychov�vala. Roku 1884 se rodina pod�lela na zalo�en� Fabi�nsk� spole�nosti. Edith se ukrutn� d�sila poh�ben� za�iva, nicm�n� jak�koli kosteln� krypty a h�bitovy ji od d�tstv� fascinovaly.

Dal�� Mistryn� Elizabeth Gaskell (1810-1865) zve�ejnila roku 1853 (kdy vydala i skv�l� soubor arabesek Cranford) v Dickensov� t�den�ku dvoud�lnou pov�dku Morton Hall. Zn�m�j�� je (Dickensem rovn� iniciovan�) P��b�h star� ch�vy (1852), jen� �esky vy�el ve sb�rce Str� u mrtv�ho (1969) a roku 2007 ve Viktori�nsk�ch ducha�sk�ch histork�ch.

Irka Charlotte Eliza Riddell (1832-1906) napsala kol 25 stra�ideln�ch p��b�h� a vydali j� soubor s nadp�irozen�mi motivy Weird Stories. V Kr�lovn�ch hr�zy alokovan� text Varov�n a ozbrojen (Forewarned, Forearmed, 1874) je z jin�, star�� knihy. Kvalitn� Statek Pod o�e��kem vy�el u n�s ve Sv�dkyn�ch temnot a Riddell napsala i 4 skute�n� hr�zostra�n� rom�ny Fairy Water (1873), The Haunted River (1877), The Disappearance of Mr. Jeremiah Redworth (1878) a The Uninhabited House (1874). Dal�� bizarn� jej� pr�za Star� d�m v ulici Vauxhall Walk vy�la u n�s v antologii Viktori�nsk� ducha�sk� historky a pr�za Podivn� v�no�n� hra (1868) je sou��st� sb�rky ��astn� a hr�zostra�n� (2021), kterou uspo��dal jej� p�ekladatel Pavel Pech��ek.

Mary Elizabeth Braddon (1835-1915) byla here�ka. Liter�rn� debutovala rom�nem Nat�ikr�t mrtv� (Three Times Dead, 1860) a nejzn�m�j�� rom�n z jej�ch v�c ne� 80 se zove Tajemstv� Lady Audley (1862, �esky 1874). Pov�stn� je trilogie Gerard (1891) o mlad�m spisovateli, jen� potk� d�monick�ho Justina Jermyna. Ale nejzn�m�j��m hororem pan� Braddon je vamp��� Dobr� lady Ducayne (1896), zn�m� �esky z antologie Sv�dkyn� z�t�ka.

Co v�c? V Kr�lovn�ch hr�zy �tete i jej� �v�no�n� ducha�inu� o rodov� kletb� Chrighton Abbey (1871) z knihy P�izn�n� m� sestry a jin� pov�dky (1876).Pozoruhodn� pov�dka St�n v temn�m kout� (1879) vy�la v antologii Sv�dkyn� temnot. Pr�za Evelinin n�v�t�vn�k (o d�monick�m milenci) v antologii P��zraky, z�zraky a spol. (2007), p�i�em� v rom�n ji autorka rozp�edla v knize Konflikt (1903).

Lesbicky nepokryt� orientovan� Violet Paget (1856-1935) se narodila ve Francii. V Evrop� tr�vila v�t�inu �ivota, i kdy� byla Angli�anka. Nosila mu�sk� �aty. Je autorkou rozs�hl� literatury o italsk�m um�n� a tamn�ch d�jin�ch; specializovala se na renesanci a p��le�itostn� produkovala i stra�ideln� pov�dky. V na�� knize zve�ejn�n� Skryt� dve�e jsou z publikace �arod�jn� �as (1887), v antologi�ch se v�ak v�c vyno�uje Legenda o madam Krasinsk�. Pov�dka Winthropovo dobrodru�stv� �esky vy�la ve Viktori�nsk�ch ducha�sk�ch histork�ch pod pseudonymem Vernon Lee.

Jednou z nejpopul�rn�j��ch pov�dek Ameri�anky Mary Eleanor Wilkins-Freeman (1852-1930), sekret��ky badatele Olivera Wendella Holmese, je up��� Luella Miller (�esky v Up��i, d�moni a spol. i Sv�dkyn� temnot). A. C. Doyla asi inspirovala k �okuj�c� pr�ze Parazit. V Kr�lovn�ch hr�zy p��tomn� Pr�zdn� pozemek (1903) je ducha�sk� pov�dka, ale pod vlivem Cantervillsk�ho stra�idla balancuje na hran� parodie. V antologii Komu se to dostane do rukou (�esky 1992) a ve Sv�dkyn�ch z�t�ka se objevil i Pokoj pro slu�ku (1903) a jej� pov�dky odhal�me v knih�ch Sebran� ducha�sk� p��b�hy (1974) a V�tr v r��ov�m ke�i (1903, ta tituln� vy�la �esky v antologii P��zraky, z�zraky a spol., 2007).

Ameri�anka Mary Gray Stuart Phelps-Ward (1844-1911) byla dcerou Elizabeth Stuart Phelps, tj. autorky v�bec prvn� kni�n� s�rie pro d�vky o Kitty Brown. Mlad�� Phelpsov� v�ak dos�hla popularity rom�nem o posmrtn�m �ivot� Pootev�en� br�ny (1868), na n�j� nav�zala dv�ma pokra�ov�n�mi. Vedle pochmurn� sb�rky Mu�i, �eny a st�ny (1869) po sob� zanechala na 60 svazk�. P�edn�ela na Bostonsk� univerzit� a �esky vy�la pov�dka P��zrak (1911) ze sb�rky Pr�zdn� d�m (ve Sv�dkyn�ch temnot), kterou maj� za jej� tv�r�� z�v�, i text �Chud�ku duchu!� (�esky v Komu se to dostane do rukou). V d�le Mary Phelps tvo�� p��b�hy s nadp�irozen�mi prvky ale malou ��st. Je to 16 v�ce i m�n� �spiritistick�ch� hor�rk�. V Kr�lovn�ch hr�zy p��tomn� Kentuckyho duch (1868) m� - na �enskou autorku - nezvyklou, a toti� n�mo�n� tematiku. Vybr�n je z Mu��, �en a st�n�.

Eliza Lynn Linton (1822-1898) byla prvn� britsk� novin��ka. Napsala v�ak i vamp�rskou historku Osud madam Cabanel (1873), �esky v Up��i, d�moni a spol. (2012). Po deseti letech p�i�la s Kr�lovnami hr�zy a je�t� jinou jej� pov�dku �t�dr� ve�er v dom� na pob�e�� (1870) najdete v kn�ce ��astn� a hr�zostra�n�.

Mary Cholmondely (1859-1925) napsala detektivku �perky rodu Danvers� a jej� pokra�ov�n� Sir Charles Danvers. V�razn�ji se v�ak etablovala skand�ln�m rom�nem Red Pottage (1899). I jej� jedno d�lo je p��tomno v Kr�lovn�ch.

A zbyl� kr�lovny? Anna Marie Hall, Ada Trevanion (nete� lorda Byrona), Alice Rea, Mary Austin, Louise Strong, Amelia Edwards: autorka bestselleru Tis�c mil proti proudu Nilu (1877) a dodnes p�etiskovan�ch pr�z P��zra�n� ko��r a Rychl�k v 16. 15.

D�le to je v Rotterdamu rozen� p�vodkyn� d�tsk�ch knih Mary Louisa Stewart Molesworth �i entomolo�ka Annie Trumbull Slosson. A dv� �lechti�ny. Prvn� z nich je lady Dilke alias Francis Pattison, pozd�ji zn�m� co Emilia Francis Strong. Byla cho� rektora z Oxfordu a je autorkou t�� sb�rek p��b�h� s nadp�irozen�mi prvky.

A tou druhou �lechti�nou je hrab�nka z Munsteru neboli Wilhelmina FitzClarence, vnu�ka Vil�ma IV. A to by, mysl�m, sta�ilo.

Kr�lovny hr�zy napsalo 26 autorek. �vodem, koment��i a vysv�tlivkami je doplnil editor Graeme Davis. Z origin�lu More Deadly Than the Male (2019) p�elo�ila, jak �e�eno, Petra Johana Ponvar. Knihu o 568 stran�ch vydal DOBROVSK� (2022).