Vymedzený čas

Není to ono. Plakát a hlavní hrdinové jsou romantičtí v rámci možností, avšak In Time je trestuhodně nevyužitá záležitost. Niccol přišel podle očekávání se strhujícím a notně originálním příběhem. Bohužel však naprosto selhává v dalších aspektech. Ne že bych od něj chtěl nějaké létající talíře, či snad milionové bitevní vřavy, ale třeba jen trochu více vymazlený vizuál, více osudovosti, více dynamické akce, více bujarejší výtvarné stylizace a rozhodně méně nedotažených dějových linek. Ono kupovat a okrádat se o čas je pěkné, ale stačí trochu zapřemýšlet a je jasné, že kdyby někdo mohl získat čas jen tak přiložením ruky k nějaké jiné, dávno by se všichni povraždili a rozhodně by nečekali před časovou bankou poskytující třiceti procentní ůvěry. Stejně tak jeden typ aut pro bohatou vrstvu si mohli odpustit. Retro auta policistů mi tam taky nějak nepasují. Zkrátka těch věcí je více než dost. Ale abych jen nehanil, milion let je fajn, občas jsou tu strhující scény, Timberlake je jako vždy dobrý a Murphy je jako vždy fenomenální (!!!!). Chtělo to tentokrát dle mého názoru Niccola na pozici scénáristy, nikoliv režiséra. (12.11.2011)

Napad je to docela zajimavej, Niccol vzal pojem "nemam cas" krapet doslovne a vysledek je akcni sci-fi. Bohuzel krome toho casu na rukach to v nicem sci-fi nepripomina. Coz by ale zas tak nevadilo, kdyby tu byla aspon solidni akce, ale ty je bohuzel minimum. Vetsinou to tak je nicim originalni film o dvojce zlodeju na uteku a poldovi, co nechce vzdat pronasledovani. Je fakt velka skoda, ze se vic keca, nez jedna, protoze jinak by to vubec spatny nebylo a herci jsou navic sympataci. Sice ne ztracenej cas, ale vic nez 3* to neda. (19.02.2012)

Život se má žít, ne přežít. Klasická hollywoodská báchorka ve stylu Bonnie a Clyde obtěžkaná hutnými myšlenkami o fungování současného světa. Na Niccola je to sice v součtu slabší kousek, ale pro většinu konkurence je to silný nadprůměr. Výborné obsazení dělá hodně. I pitomý Alex Pettyfer hraje jak ďábel (a pořádnou svini) a Justin Timberlake definitivně vystupuje ze škatulky popového zpěváka do regulérních hereckých vod. A Olivia Wilde letos vyfasuje cenu za nejvíc sexy padesátnici. Mytologická dloubačka do žeber politiků a "samozvaných strážců" našeho světa. Nemám čas. (16.11.2011)

Andrew Niccol opäť splnil moje očakávania, ak takto bude pokračovať ďalej, stane sa ďalším scenáristom a režisérom, ktorý si zaslúži môj najväčší obdiv. Andrew napísal veľmi, veľmi dobrý a hlavne zaujímavý scenár, prikrášlený dvojicou nádherných herečiek Amandou Seyfried a Oliviu Wild. Počas celéh filmu som sa náramne bavil a preto nevidím dôvod dávať menej ako 5*. (06.01.2012)

Niccol značně updatoval faustovský motiv a přihodil jánošikovského hrdinu, jenž kdovíkde získal schopnosti (fyzická zdatnost, hraní pokeru na úrovni Jamese Bonda, suverénní střelba ze zbraní a řízení aut, za jejichž volantem pravděpodobně sedí poprvé v životě), s nimiž nyní kdovíproč bojuje za beztřídní společnost. Jeho motivace je vinou odbytého vykreslení postav a podmínek, v nichž žijí, velice nepřesvědčivá. Prostě tak jedná, protože nám skrze něj režisér/scenárista/producent potřebuje sdělit pár tezí. Podnět k diskuzi to není špatný, ale k témuž postačí přečtení synopse filmu, případně zhlédnutí traileru. Zklamává-li Vyměřený čas jako „film s myšlenkou“, o moc lépe nefunguje ani coby akční thriller. Niccol nedokázal svá sdělení hladce zapracovat do žánrových schémat, pročež postavy, jimž neustále utíká čas, co chvíli vedou umrtvující „sit and deliver“ dialogy. Willův cíl zůstává dlouho nejasný, jeho jednání postrádá logiku, což lze bohužel vztáhnout na celý film (až příliš snadno napadnutelný je již samotné přečerpávání času, nad nímž například spící člověk nemá žádnou kontrolu). Také ostatní postavy dělají rozhodnutí, jež se od nich vzhledem k pravidlům žánru očekávají, nikoli rozhodnutí, jež by v kontextu děje dávala smysl. Nakonec mne na tahle ambiciózní americká žánrovka více než nesevřeným vyprávěním bavila tím, co častěji oceňuji u filmů evropských – kamerou (Roger Deakins), jež odlišnou kombinací světla a barev odděluje jednotlivé třídy a strohou výtvarnou stránkou (Alex McDowell), kdy například „policejní“ auta představují milý návrat k dystopickým sci-fi někdy ze 70. let. Celkově ale... škoda času. Apendix: Ne, že by se mi to nelíbilo, nicméně nechápu, proč je Amanda Seyfried po celý film oděná do šatů na soaré (když běhat, pak, samozřejmě, v lodičkách s vysokými podpatky). 50% (24.10.2011)