Ve filmu Kill Bill 2 byla hlavní hrdinka v jedné scéně pohřbena zaživa, což v mnoha divácích mohlo vyvolat obavy. Strach z pohřbení zaživa se nazývá tafefobie a patří k tomu nejhoršímu, co by se vám mohlo teoreticky mohlo stát. Jen představa, že je nad vámi několikametrová vrstva zeminy a vy křičíte a nikdo vás neslyší, je naprosto šílená.
Pohřbení zaživa jako nejhorší trest
Tafefobie je termín používaný pro popis strachu z pohřbení zaživa. V minulosti nebylo balzamování běžnou praxí a lékařské znalosti nebyly tak pokročilé jako dnes. Proto se občas stávalo, že lidé byli omylem považováni za mrtvé, ačkoliv ještě žili. Tento hrůzný omyl vyvolával zcela pochopitelné obavy a strach. Příběhy o lidech, kteří byli pohřbeni zaživa kvůli nedopatření, jsou naprosto děsivé.
První známou historickou osobou, která se stala obětí předčasného pohřbu, byl skotský filozof John Duns Scotus, který zemřel v roce 1308. Když byl později jeho hrob, objevili, že se mu podařilo vysunout z rakve ven až do poloviny těla. Jeho prsty byly odřené do krve, což svědčilo o frenetických snahách o únik. Tento případ se stal typickým příznakem předčasných pohřbů.
Předčasný pohřeb byl někdy také formou trestu smrti, ale mohl být i dobrovolným rozhodnutím. V 6. století se mnich jménem Oran nechal zaživa pohřbít na skotském ostrově Iona, aby urychlil stavbu nového kostela. Když později rakev s ním vykopali, byl uvnitř téměř mrtvý. Když se trochu vzpamatoval, prohlásil, že neexistuje nebe ani peklo. Tato nevhodná prohlášení vedla hodnostáře k rozhodnutí pohřbít Orana znovu, tentokrát bez možnosti vykopání. Což logicky znamenalo jeho smrt.
V 17. století žila v Kalkatě mladá žena jménem Mary Norah Best. Její život byl krátký, neboť zemřela v 17 letech v důsledku epidemie cholery. Tehdy v Indii panovalo velmi horké počasí, a tak se rodina rozhodla urychleně pohřbít její tělo. Deset let po její smrti však byla rodinná krypta opět otevřena, tentokrát kvůli úmrtí jejího bratra. Co tam však pozůstalým ukázalo se, bylo hrůzostrašné. Víko rakve bylo rozbité a tělo Mary bylo zkroucené. Jak se to stalo? Podle vyprávění byla Mary údajně otrávena lékařem, který měl osobní spory i s její matkou. Lékař mohl díky paralyzujícím účinkům jedu prohlásit Mary za mrtvou, ačkoliv byla ve skutečnosti naživu.
Virginia MacDonald „zemřela“ v roce 1851 po dlouhé nemoci a byla pohřbena na hřbitově Greenwood v Brooklynu. Její matka však odmítala přijmout, že by byla její dcera skutečně mrtvá. Po trvání na svém požádala o vykopání rakve a skutečně, když se rakve otevřela, našli Virginiaino tělo v divné a zkroucené poloze. Zemřela v rakvi na udušení. Tato hrůzná událost pronásledovala její matku až do konce života.
Angel Hays, osmnáctiletý mladík, měl velkou vášeň pro svou motorku. V roce 1937 však utrpěl vážnou nehodu, při které si vážně poranil hlavu. Lékaři nezaznamenali žádný puls a prohlásili ho za mrtvého. Kvůli značným deformacím obličeje rodičům tělo neukázali. Pojišťovna však začala mít pochybnosti a požádala o exhumaci. Překvapivě, když rakve otevřeli, zjistili, že Angel ještě žije. Tento zážitek ho inspiroval k novému směru v životě, a tak se později stal televizní hvězdou a vynálezcem. Zemřel až v roce 2008.
Zdroje informací:
Paranorms.com: Premature Burial: The Horror of Being Buried Alive
https://www.infoz.cz/tafefobie/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tafefobie
http://www.schondorf.pl/ciekawostki-historyczne/tafefobia-historia-prawdziwa/
Podobné články
Jan Fiedler
Doporučujeme
