Paříž, Texas

Keď som pred tromi rokmi videl Paríž, Texas, uvedomil som si síce, že sledujem niečo výnimočné, ale nedokázal som sa naladiť na jeho vlnu. Pomalý, ale nenudiaci dej, páliace slnko a teplom sa chvejúci vzduch, bezútešná krajina a v nej rýchlo sa pohybujúci čudák, to vyburcuje zvedavosť každého diváka. Z času na čas do toho zaznie tá úžasná, provokujúca hudba a pomaly sa začína odkrývať záhada z úvodu filmu. A vlastne aj keby existovala iba scéna v kabínke aj tá by si zaslúžila pridelené hviezdičky. Asi bolo treba mať o tri roky viac, aby som tento vynikajúci film vnímal približne tak, ako ho jeho tvorca zamýšľal. (13.05.2012)

Celý život se učíme, jak zvládat překážky a těžkosti, co když nás ale nikdo nepřipravil na nesnesitelnou lehkost štěstí? Začneme utíkat. Odpíráme si to, po čem nejvíc toužíme. Bezcílně putujeme světem, abychom se vrátili tam, odkud jsme vyšli. Proč? Protože láska si nevybírá, neptá se, jestli o ni stojíme, prostě je. (24.06.2011)

100 % - Láska má mnoho podob, ale často není láska tím, za co ji lidi vydávají, resp. o čem se domnívají, že je. Tenhle film je o lásce. Hlavní hrdina je schopen se vzdát toho, co miluje, protože ví, že jedině to bude k dobru věci. Toto je láska. Vše ostatní je egoismus. Dál no comment, film mě dostal podobně, jako Wimovi andělé... (27.04.2010)

Je to zvláštní, že mě Paříž/Texas připadala místy neúnosně zdlouhavá, a přitom mě zasáhla mnohem víc než jiné filmy, které jsem si náramně vychutnala. Je to nesmírně neutěšený příběh, který dobrý konec celou dobu slibuje, ale nikdy nepřinese. Musí být neskutečné někoho milovat tolik, že od něj dokážete odejít, abyste ho ochránili sami před sebou. Travis je tichým hrdinou, Wim Wenders filozofem duše. A ani to dítě nebylo idiot. Prostě dobrá společnost... (19.04.2010)

Nádherný silný film se skvělou hudbou Ry Coodera, melodramatická road movie - dle mého nejlepší film Wima Wenderse... Fantastické dlouhé úvodní zaběry pouště a vůbec kamera Robbyho Mullera. Výborná a krásná a mladá Nastassja Kinski jako "padlá" Jane ve své z nejlepších rolí ... Přiznávám - slzy v očích... (21.10.2005)