Ot�let se nevyplat�, to po��d plat�. Ale v�da dolo�ila, �e i velmi pozdn� start pom��e. Dokonce do jist� m�ry dok�e �p�eto�it hodiny�.
Pr�ci Univerzity v Sydney je p�itom t�eba vz�t v�n�, op�rala se o rozs�hl� v�zkum. Zahrnoval v�ce ne� jeden�ct tis�c �en, narodily se v letech 1946 a� 1951, studie je za�ala sledovat, kdy� jim bylo sedma�ty�icet a� dvaapades�t let. V hled��ku je m�la do doby, kdy jim bylo mezi osma�edes�ti a t�iasedmdes�ti.
Autorsk� kolektiv, kter� svou studii vydal v magaz�nu PLOS Medicine, zaj�malo, zda a po jakou dobu se respondentk�m da�ilo dodr�ovat doporu�en� Sv�tov� zdravotnick� organizace na 150 minut t�lesn� aktivity t�dn�. Jen jedna ��st ��astnic v�zkumu si p�itom zvl�dla onu porci disciplinovan� dop��vat po cel�ch pades�t let. N�kter� ji za�aly dodr�ovat v p�tapades�ti, �edes�ti, je�t� dal��ch p�t let pot�, jin� v�bec nikdy.
V�deck� t�m p�itom kontroloval i jejich zdravotn� stav, fyzick� i du�evn�, v�dy po t��let�ch intervalech. C�lem p�irozen� bylo zjistit, zda pohyb, cvi�en� zlep�uje kondici. �Spojen� mezi dlouhodob�m vzorcem fyzick� aktivity a zdravotn� kvalitou �ivota dote� zkoumalo jen n�kolik m�lo dlouhodob�ch studi�, opakovan� a se z�jmem o p���inn� vztah, o skute�n� ��inky fyzick� �innosti,� vysv�tluje pr�ce slep� m�sta, kter� se sna�ila zaplnit.
V�sledn� anal�za australsk� studie p�itom p�in�� povzbudiv� v�sledky.
